Jana Müllerová rozená Glosová 70

Jana se provdala a opět rozvedla s panem Rešem (Reschem). Křestní jméno pana Reše neznám. Manželství údajně netrvalo dlouho. Poté se Jana provdala za Rudolfa Müllera. Mají spolu dceru Andreu. Jana s Rudou emigrovali v osmdesátých letech do tehdejšího západního Něměcka. Dcera Andrea v Německu dodnes žije. Fotografii na které je Ruda nemám.

Jana byla neobyčejně krásná žena. Mamka Jarmila se o ní vyjádřila, že by se svým vzhledem v současné době uživila jako modelka. Koncem šedesátých let, kdy byla ve společnosti uvolněná atmosféra, Jana vyhrála lokální soutěž královen krásy v Habartově.

Na fotografii vlevo je Jana pravděpodobně v Hornickém domě, což byl kulturní dům. Muž stojící u Jany je pořadatel. K rodině nepatří. Na hudební aparatuře je nápis Závodní klub Dukla. Dukla býval ohromný důl na těžbu uhlí.
V osmdesátých letech se s Rudou rozhodli emigrovat. Odjeli na dovolenou a nechali v Čechách dceru Andreu jako záruku návratu. Tuším přes Jugoslávii se dostali do Německa a tam zůstali. Andrea nějakou dobu bydlela s námi v bytě v Habartově. Tedy Jarmila (4), bráchové Robert (1) s Rendou (2) a Andrea. Myslím, že to trvalo řadu týdnů. Určitou dobu sestřenice Andrea bydlela i u svého strýce Aloise Glose (65). Osud Andrei bez rodičů se řešil pomocí Červeného kříže. Po vyjednávání mohla odjet za svými rodiči. Poté jsem ji potkal až v devadesátých letech jako dospělou. Tuším, že se živila nanášením kreseb a obrazů na auta.
Janu jsem naposledy viděl kolem jejích padesáti let na zahradě domku v Úžlabí 146, kam jsem chodil otce občas navštívit. Stále byle hezká.
Domek v Úžlabí 146 byl vlastně třetí domek v této obci, který dával otec dohromady. Z těch tří byl nejmenší. V domku žil otec s partnerkou Majkou. Dobrodružná povaha mu nedala a tak se pustil do další akce. Chtěl v Lubech u Chebu zrekonstruovat velký hrázděný dům na hotel. Domek v Úžlabí mě i bráchovi nabídl za velmi dobrou cenu. Byli jsme mladí kluci. Peníze jsme nesehnali. Tento domek původně obýval sudetský němec pan Blat. Velmi matně si pamatuji, že jsem k němu jako malý kluk předškolního věku chodíval na návštěvu. To jsme s rodiči bydleli v prvním domě v Úžlabí 325. Na fotografii je vidět zprava nalepený jiný dům. Patřil paní Leinové, také sudetské němce. Při návštěvách jsem dostával jídlo. Už ale nevím, jestli to bylo v domě pana Blata nebo paní Leinové.

Robert Glos, v Kralupech nad Vltavou, 29. listopadu 2022 kolem půlnoci.