Jak jde život

Rok 2012

Je 5 března deset minut před půlnocí

Smazaný text, míkó, dětské hlášky

Mates se naučil pracovat s počítačem velmi záhy. Již ve dvou letech zapínal počítač a testoval, co se stane, když bude mačkat různá tlačítka na klávesnici. Rychle si osvojil práci s myší. Líbí se mi, že je šikovnej. Méně se mi ale líbí, že smazal obsah souboru s náměty na psaní za celý rok. Do souboru píši poznámky, postřehy a zážitky, které se vztahují ke klukům a celé rodině.

Předpřipravený text někdy pouze převedu do kódu jazyků HTML a CSS vhodných pro prezentaci na webových stránkách. Jindy ho pozměním při převodu samotném. Stává se, že při zpětném pročítání po dnech, týdnech, měsících i letech pozměním text do srozumitelnější podoby nebo opravím v minulosti přehlédnuté hrubky a nesprávnou gramatiku.
Důležitý poznatek nebo zkušenost. Psaním textu o životě se postupně zlepšuje schopnost vyjádření a sebeprezentace.
Webové stránky umožňují interaktivitu. Možnost zobrazení více témat najednou. To běžné knihy nebo jiné tištěné publikace neumí. Pokud například v textu o rodině zmiňuji vybranou osobu, mohu vytvořit přímý odkaz na tuto osobu. Odkaz otevře samostatnou webovou stránku o vybrané osobě v souvislosti s rodinným rodokmenem. Synové, příbuzní, různí čtenáři tak získají možnost seznámit se s osobností, kterou vlastně osobně nepoznali. Interaktivita se pochopitelně může používat a projevovat různým způsobem.
Text v několika výše smostatně oddělených větách doplňuji ke konci června 2025. Robert z Kralup

Pokusím se navázat a vzpomenout si na prošlé události a zážitky.
Richard v listopadu 2011 oslavuje sedmé narozeniny. Matyáš v březnu, za pár dnů, bude mít třetí narozeniny.
Pokud srovnám Matyáše a Richarda ve stejném věku co se týče jídla, pak je mezi oběma velký rozdíl. Richard rád spořádal vše co jsme mu uvařili. Matyáš je vybíravej. Do jídla se mu moc nechce. Jsme rádi, že jí alespoň libovou šunku, jogurty a pečivo. Vařené jídlo je problém mimo speciálních jídel pro malé, které kupujeme v obchodech. Ke konci května přestal Maty pít speciální mléko pro juniory. Už mu dáváme z láhve s dudlíkem pít obyčejné kravské mléko. Někdy si o ně řekne v noci nebo nad ránem. Pak to vypadá asi takto. Spím. Náhle se ozve volání. Míkó, míkó miko ... Musím vstát, sejit do přízemí do kuchyně a nachystat do láhve mléko o tělesné teplotě. Vše ohřát. Protřepat lahev aby se různé teploty v mléce promíchaly. Na spodek paže, na kůži nanést mléko přímo z lahve abych si ověřil, že tekutina není horká nebo dokonce vařící! Podanou láhev Maty sevře oběma rukama a saje. V obličeji je vidět spokojenost. Je mu dobře. Po dopití prcek usne a lahev pustí. Můžu jít zpátky do pelíšku.
Matyáš začal sám chodit na nočník. Myslím, že v tomto jsme ho trochu rozmazlovali a usnadňovali si to. Richard byl samostatnější dřív.
Maty rozvíjí svoji slovní zásobu. Občas vymyslí slovní novotvar. Například. Místo já jdu za nima říká já jdu za nimou. Nebo místo televize říká tevidze. Samolepce říká samopeka. Čokoládě říká kočoláda. Když Matyášovi něco nechutná řekne je to bleky nebo nechutná mi to bleky.
Ríša se jednou podivil tomu, co viděl v televizi. Říká mi: Ten pán má asi pomotanej mozeček. Neřekl obyčejně ten je hloupej. Moc se mi to líbilo.
Matýsek jde s mámou pro Ríšu do školy. Zastaví se u mne, dá mi svého plyšového méďu, pak poodejde ke dveřím, otočí se a říká: pohlídej mi méďu. Říká to, jako by mne vyznamenal. Je to velmi roztomilé.

V sobotu 2. června

Dětské slavnosti, zumba, zahrada

Jsme na dni dětí v Blevicích a ve Velvarech. Richard soutěží v různých disciplínách. Sbírá od 1 do 3 bodů za každou disciplínu podle šikovnosti. Nasbírané body sečte. Poté si může vybrat hračku z nabízených odměn v tombole. Vybírá si velkou pistoli stříkající vodu ze tří otvorů současně. Matyáš závodí spíše sporadicky tam, kde ho to baví. Body nesbírá. Neustále s ním musím chodit na kolotoč pro menší děti. Vybírá si malá plechová autíčka různých tvarů a barev. Myslím, že autíčka mu připomínají postavy z animovaného příběhu o závodních autech. Bleska McQueena a Buráka. Tyto postavy jsou hlavními hrdiny v Matesově světě. Na téma McQueen a závodní auta máme stolní hru, kterou Matyáš stále vyndává ze skříně a odmítá ji uklidit zpět.
Uklízení hraček nepatří k oblíbeným činnostem našich dětí. To je podobné asi ve všech rodinách. Můj pohled na množství hraček se liší od pohledu mamky Jáji. Vše dám jednoduše na jednu hromadu. Ať si to kluci další den sami rozeberou. Jája spíše vše pečlivě roztřídí a dá do skříní a jednotlivých boxů a přihrádek. Mně by vyhovovalo hrablo na sníh, kterým to smetu pod postel a je klid :-). Myslím, že je lepší mít méně, ale kvalitních hraček. Pro Jáju je i to množství co máme málo.
To jsem trošku odbočil od popisu dne dětí v našem okolí. Ve Velvarech kromě soutěží umožňují hasiči dětem procházet a probíhat umělou pěnou, kterou vytvořili v objemu menšího kopce. Kopec je šířky asi dvacet metrů a výšky do dvou metrů. Richard pobíhá pěnou a pohazuje chomáči bublin dokud není celý mokrý. Matyáš se se mnou jenom dívá. Do pěny nechce. Mimo kluků si na své přichází i máma. Na pódiu předcvičuje skupina Zdenda a Jenda tanec Zumba. Mamka Jája je příznivcem všech tanečních aktivit a tak se zúčastňuje i tady v cvičebním dresu a kolem dvou hodin tančí před pódiem. Chlapi stojí za holkama a studují ženská těla :-)
Od konce května a začátku června máme každý rok třešně. Jsou to první třešně v okolí. Říká se jim Májovky. Rozdáváme je. Snažíme se zvát přátele a známé. Větve stromu necháváme růst až k zemi, takže kluci na ně dosáhnou. Richard si troufne i na štafle, takže může sbírat trochu výš než Máťa. Třešně jsou pro ně lahůdka. Matýskovi zatím musíme vyndávat pecky. Máme zahradu otočenou na jih s terasovitou teplou stráňí. Po obnovení opěrných zdí se u jejich okrajů objevují lesní jahody. Ty se rozrůstají. Dávají plody od května do září. Letos zase bude hodně bílého, červeného i černého rybízu a angreštu. Zahrada nám dává i jablka, hrušky, ořechy a velkoplodé ostružiny. Višen zasazená před několika lety dává každý rok více plodů. Při trhání zůstává stopka i s peckou na větvi. Pustí se jenom plod. Bluma nám zatím nechce dát úrodu. Meruňka nám uschla loňskou zimu. Zkoušíme na zahradě sázet borovice a různé keře. Daří se jim. Mamka Jája zahradu každý rok vyzdobí květinami v truhlících a ve vázách. Máme plno růží různých barev a druhů. U domu je ideální relaxační zóna.

Je 6 června půl hodiny před půlnocí

Skaut, kino

Richard chodí už rok do skauta. Skaut je dobrovolná organizace na principu kamarádství a chuti po dobrodružství pro kluky i holky. Ríša chodí do oddílu s názvem Vlčata. Dnes byl v Kralupech závodit na Hostibejckých schodech. Je to běh po skutečných, poměrně dlouhých schodech na vrch Hostibejk. Chlubil se, že ho to nestálo moc námahy. Vyběhl to v kuse. Ve skautu se učí vařit, vázat uzly, rozdělávat oheň apod. Jezdí na výstavy do muzeí a na výlety. Na výletech se obvykle hledá keška. Jde o libovolný předmět ukrytý na zajímavém místě, které stojí za vidění. Kešky bývají označeny GPS pozicí. Dají se najít pomocí navigace.
Mezi 18:00 a 19:30 užívají mamka, Matyáš a Ríša v kině kreslený film Čipmánkové. Je to příběh tří veverek a jejich zážitků. Kluci jsou nadšeni. V práci jsem téměř do půl osmé. Po návratu se rychle převlékám a vyzvedávám před kinem rodinu s autem.

Je 26 července podvečer kolem deváté hodiny

Kluci

Matyáš je ve věku kdy žárlí pokud dám mamince pusu nebo se na ni nějak lísám. Ihned přijde nacpe se mezi nás a říká já sám dám pusinku. Potom mě i mámu políbí. Dospěl do věku kdy si sám vystačí při hraní her třeba s autíčky. Umí přitom napodobit příběh, který předtím viděl ve filmu nebo zaslechl v pohádce. Počítač a hraní her na něm zvládá bravurně včetně logických her i když jsou jednoduché. Ví přesně kde je uložena jaká pohádka a jak najít spouštěcí soubor.
Richard nám udělal na konci školního roku radost. Přináší samé jedničky. Sám je velmi nadšen. Dva dny po vysvědčení jede se skautem na tábor. Po návratu se chlubí, že dostal bobříka Mlčení a Odvahy. Bobříka Hladu odložil protože byly zákusky. Kluci spali kvůli věku v chatě. Příští rok už chtějí jet pod stan. Ríša po táboře na pár dnů zůstává u tety Jany a strejdy Rendy. Čas tráví společně s bratrancem Jájou.

Je 4 srpna podvečer

Místo činu

Po dlouhých letech s Jájou opět na Starém městě, na Kampě, Pražském hradě a dalších romantických místech. Na Karlově mostě i jiných místech fotíme. Nebe poskytuje zvláštní světlo.



Půjčujeme si šlapadlo na vodu. Snažíme se najít nápis nad vodou na pilíři Karlova mostu, který tam zhruba před dvaceti lety zanecháváme. Sedíme v restauraci Lávka přímo u Karlova mostu. Pozorujeme přitom 7 labutí letících nad řekou. Potom si vzpomeneme, že šlapadlo mělo také číslo 7. Hledáme další souvislosti. Dochází nám, že pokud se na stejném místě sejdeme opět po dvaceti letech, tak mi bude 66 let. Přicházím na svět roku 66. Pro numerologa. Sešli se nám čísla 20 a 20, 7 a 7, 66 a 66. Jdeme na místo činu před budovu Bati na Václavském náměstí. Tady začíná před 20 lety naše první rande. Procházíme obchodním domem Máj. Ten se dnes jmenuje "my národní". V Máji jsme se seznámili. Mě bylo 26 let, Jáje 16 a půl. Pracoval jsem jako bezpečnostní pracovník. Tehdy se říkalo šerif nebo ochranka. Jája byla prodavačka. Musím přiznat, že nebylo možné si jí nevšimnout. Měla na sobě modrý plášť s býlími puntíky, který jí končil těsně pod zadečkem. Dívala se na mne velkýma šedýma očima od kterých se dalo těžce odpoutat. Celkově vyvolávala dojem andílka, kterého se nemohu ani dotknout aby se náhodou nerozplynula. Příjemnou procházku zakončujeme baštou v pizerii na Národní třídě. Jedeme domů. Když se vrátíme zpět k rodině, babička Jana spí stejně jako kluci, která hlídala.

Je 11 srpna jedna hodina ráno

Morálka

Vezu Ríšu služebním autem. Při jízdě se mne zeptá co je dobro a zlo. Je mu sedm let. Po prázdninách půjde ve škole do druhé třídy. Jsem rád, že ho v tomto věku zajímá morálka. Mnozí považují morálku za abstraktní věc o které vůbec nepřemýšlí. A to ani v pokročilém věku. Snažím se mu vysvětlit, že dobro není pouze to, co je pro něj prospěšné a co se mu líbí. Chci aby pochopil, že pokud myslí pouze na svůj prospěch, pak koná spíše zlo. Pokud dělá věci co nejlépe jak umí i když z toho prospěch mít nebude, pak koná spíše dobro. Jako příklad mu vysvětluji, že pokud nechá mladšího bratra Matýska vyhrát nějakou hru tak aby se něco naučil nebo mu přenechá nějakou hračku, kterou si chtěl vzít sám, tak koná dobro. Neznamená to ale, že jeho bratr má ve všem přednost a že může naopak cokoli brát jemu i když si s tím hraje. Nevzpomínám si, že bych měl v jeho věku podobné úvahy. Nevím jak vše chápe a zda moje vysvětlení není pro něj náročné.

Je 3 září půl hodiny před půlnocí

První den školky a školy

Odvážím s Jájou Matyáše i Richarda do školky a do školy. Matyáš je ve školce poprvé. Mamka má obavy podobně jako před čtyřmi roky u Richarda. Matyáš se hned zabydlí. Klouže se po klouzačce a hraje si s vláčky. Po chvíli ho máma upozorní, že odejdeme a za chvíli se pro něj vrátíme. Trochu protestuje. Chce jít s námi, ale nakonec to přijímá. My mezitím, než první den školky skončí, nakupujeme pro kluky to, co chybí jako osobní vybavení pro školáky a předškoláky. Kapesníčky, papírové utěrky, mýdlo ... Jdeme pomalou procházkou do školy a družiny pro Ríšu a poté pro Máťu. Ríša je ve škole druhým rokem. Má tam svoje kamarády a známé prostředí. Na chování je vidět, že je spokojenej mazák. Když se vrátíme do školky, Matyáš vypadá spokojeně. Některé děti brečí. Mates ne. Protože se všichni chystají na zahradu, je Mates obutý. Spokojeně všem zamává a vydává se ke dveřím. Zítra zůstane Matyáš ve školce čtyři hodiny oproti dnešku kdy tam byl hodinu. Myslím, že vše proběhne v pohodě.

Je 24 října

Kluci

Matyáš se ve školce celkem zabydlel. První tři dny byl spokojený, poté dva dny trochu plačtivý a teď je už zase spokojený. Zvyká si, že je mezi dětmi trochu rivalita. Občas se strkají a nepohodnou. Když ho ale přijdu po obědě vyzvednout, tak vypadá spokojeně a ještě ostatním dětem mává. Asi bude stejně kamarádský jako byl Ríša v jeho věku.
Richard zaplul do školy a kolektivu dobře. Má trochu více povinností. Navíc si vybral jako zájmový kroužek bojové sporty. Vše zvládá docela dobře. Jednou je chválen, že je nejlepší z matematiky, psaní nebo čtení. Jindy je hodnocen na druhém místě z toho kterého předmětu. Pokud mu budeme pomáhat jako dosud, bude ho škola bavit. Snažím se aby úkoly, příklady a různá zadání v knihách byla zajímavější. Například mu navrhnu aby vymyslel slova. Já z nich složím větu a on ji napíše. Potom to spolu zkontrolujem. Nebo mu napíšu v abecedě nad jednotlivá písmena číslice od jedné do dvacetipěti. Poté zapíši na řádek pouze čísla a nechám ho to přeložit do slov jako kód. Ukazuju mu, že může čísly vyjádřit například své jméno. Je to pro něj zajímavější než jen pasivní plnění úloh v učebnici. Protože učení může aktivně ovlivnit, tak lépe spolupracuje.

Je 25 října půl hodiny před půlnocí

Práce, hlídání dětí, výlet na kolech

Kluci mají podzimní prázdniny. Snažím se vyplnit jim volný čas a nějak je zabavit aby nechtěli sedět pouze u počítače a hrát hry.
Bohužel již druhý měsíc trávím doma, Přicházím začátkem července o práci. Je zajímavé, že Jaruška naproti tomu práci získala. Dělá v drogerii Teta ranní, odpolední, ale i celodenní desetihodinové směny. Doufám, že se mi podaří práci najít. Mamka potom půjde pravděpodobně zpět na mateřskou dovolenou pokud se jí nepodaří domluvit zkrácená pracovní doba. Bohužel nejdou skloubit dvě zaměstnání na plný úvazek a časové možnosti školky a školní družiny. Poptáváme se v okolí Kralup na hlídání dětí. Placené hlídání je spíše pro movitější spoluobčany. Celková cena za starost o dětí vychází téměř jako měsíční příjem manželky. To nedává smysl.
Zpět ke klukům a prázdninám. Zkoušíme dojet na kolech z Kralup do Velvar. Ríša jede na svém kole s jednoduchou přehazovačkou. Já s Matesem v sedačce na horském kole. Mates je docela těžký a tak sedačka přibržďuje zadní kolo. Vyrážíme od domu. Stoupáme stále do kopce ulicí Lutovítovou a posléze lesem Lutovníkem až na pole směrem na Lešany. Na Richarda je tento strmější začátek trochu velké sousto a tak střídavě tlačím své kolo s Matesem a poté se vrátím pro kolo Richarda. Ten mezitím přidržuje mé kolo s Matyášem aby nespadl ze sedačky. Na poli po rovince už to šlape lépe až na neustálé přibržďování sedačkou s Matýskem o zadní kolo. Nakonec se ukáže, že zvolená cesta vede kolem vesnice Malá Bučina, poté kolem sila s obilím u silnice na Velvary, pak přes Velkou Bučinu a teprve poté do samotných Velvar. Nepršelo, ale je docela chladno. Ocením radu maminky, že kluci mají mít pod helmou čepici. Zastavujeme se v sadu plném třešní na vyvýšeném kopci mezi Malou Bučinou a silem. Děláme pár fotek. Listí na stromech právě mění barvu od žluté až po červenou. Fotky by mohly být docela pěkné. Na kraji sadu sesbíráme asi deset hub. Bedel vysokých. I Přesto, že v Kralupech bydlíme přes dvacet let, nemám o třešňovém sadu ani potuchu. Slíbuju Ríšovi, že do Velvar se podíváme na jaře s lepším kolem, které by měl dostat a raději bez Matyáše, který je na podobné cesty v chladném počasí zatím malý. Matyáš má studené ruce. Moc se mu nechce chodit aby se zahřál. Vracíme se raději domů. Cesta zpět je na začátku jen po rovině. Od lesa jedeme z kopce až k domu. Máme v sobě asi deset kilometrů.

Je 20 prosince kolem páté odpolední

Konec světa, školka, skaut, příprava vánoc

Už řadu měsíců, možná let se traduje, že 21. prosince 2012 bude konec světa podle Mayského kalendáře. Někteří tomu upřímně věří, tak jako se pověstem o konci světa často věřilo v minulosti. Doufám tedy, že tento zápis nebude poslední. :-) Začátkem prosince napadá sníh. Po několika dnech zase roztaje. Ríša je naštvanej, že sníh nevydržel do víkendu, aby si mohl zabobovat.
Matyáš má občas rýmu. Ve školce mu vychovatelky nechtějí utírat nudle. Už dvakrát mě požádaly abych si ho nechal doma. Maty většinou chce doma hrát hry na počítači nebo si pouštět videa na YouTube přes vyhledávač Google. Někdy syna nechám sám den doma, protože stále trpí na zácpu. Především když sní čokoládu. Pokud nejí čokoládu, tak je oproti minulosti už v pohodě. Před několika dny byla ve školce besídka. Maty a ostatní děti byly oblečené do čertovského obleku s čelenkou napodobující rohy. Školka byla plná rodičů. Děti nám zazpívaly pár písniček a potom šly modelovat nejen z papíru. Vyrobily si svícen ze slupky od pomeranče a nazdobily sněhuláka z perníku tekutým cukrem.
Ríša je naposled na skautu. Kluci se loučí se starým rokem a ochutnávají cukroví od maminek, které si vzájemně přinesli. Ríša tvrdí, že se napral až ho bolelo břicho. Ani večeřet nechce.
Protože stále nemám práci, čekají mě s klukama vánoční prázdniny od 21. prosince 2012 do 2. ledna 2013. Mamka nechce koupit kapra, aby měla méně práce. Ríša si zase kapra hodně přeje. Asi ho nakonec koupíme a necháme ho chvíli plavat ve vaně. Pak ho pro kluky naoko pustíme do potoka. Musím zmínit dopis pro Ježíška. Richard ho sepsal za oba dva. Seznam přání je odshora až dolů na papíře velikosti A5. Uvidíme, jestli dostanou většinu toho, co si přáli nebo jenom zabalené polínko a briketu jak říkám Ríšovi ze srandy.
Briket máme letos hodně. Dřevo mi pomohá nařezat brácha Renda. Tak velká zásoba doma nikdy nebyla. Snad to vydrží celou zimu.